Články


Lakování karoserie a barevné úpravy motorového prostoru

2006-12-13 Přečteno: 20 061x



Lakování karoserie a barevné úpravy motorového prostoru



Lak karoserie, jeho opravy a leštění


Protože provoz udělá na laku nenávratné šrámy, je třeba ho umět pěkně a kvalitně opravit. Metalické perleťové barvy patří při opravách mezi ty nejnáročnější, neboť kromě složitosti dopasování barevného pigmentu je třeba opravené místo navíc přelakovat bezbarvým lakem. Samotný barevný pigment je nejen matný, ale bez krycí vrstvy laku nemá prakticky žádný účinek chránit kovové díly karoserie. Pokud je na laku malé poškození, třeba od kamínku, lze toto místo opravit i přetřením štětcem zakapávací tužky a následně bezbarvým lakem (u metalíz). Opravený lak má však často jinou strukturu a někdy i odstín.

Osvědčil se mi následující postup: Poškozené místo je třeba dokonale vyčistit a odmastit nejlépe technickým benzínem. Používám akrylové barvy (ředitelné organickými ředidly např. acetonem), které velmi rychle zasychají a nejpozději během jednoho dne vytvrdnou tak, že je lze snadno přebrousit a rozleštit. Na poškozené místo nanesu jemným štětečkem barvu (pigment) a nechám ji několik minut zavadnout. Poté na něj přiložím silikonový papír (je to krycí papír ze zadní strany samolepek, který je jakoby mastný) navlhčený ve vodě a prsty uhladím. Pak opravované místo přetřu bezbarvým lakem, který musí zasahovat už do zdravého laku. Opět to po zaschnutí uhladím prsty přes mokrý silikonový papír. Lak je pak docela hladký a krásně se srovná s okolím. Po vytvrdnutí (cca 12 hodin) musí být vrstva opravovaného laku o trošičku výš, než okolní lak, jinak se musí nanést další jemná vrstva a postup opakovat. Aby opravované místo dobře splynulo s okolím, je třeba ho rozleštit. Toto je však možné dělat nejdříve na druhý den, aby lak dokonale ztvrdnul. Používám vodní smirek 3M zrnitosti 2000. Velmi opatrně a jemně krouživými pohyby se opravované místo a jeho nejbližší okolí přebrousí za přítomnosti dostatečného množství vody, dokud se nesrovná s okolím. Pozor na tloušťku laku, originální lak je velmi jemný! Po vybroušení se lak opatrně přeleští měkkým hadříkem s brusnou pastou (používám 3M, jemnost zrn 2000 – dá se sehnat v lakovně), aby opět získal původní lesk. Po několika dnech místo ještě jednou přeleštím ale tentokrát kvalitním voskem. Vše by se mělo dělat při teplotě vyšší než 20°C.

Pokud je poškození většího rozsahu, nedá se dokonale opravit výše popsaným způsobem, ale jedině přestříkat. Takto jsem si opravila prahy a vnitřní části rámu kolem dveří, otěrové lišty a nárazníky, protože stříkaná plocha nebyla příliš velká a hlavně měla ohraničení vzhledem k okolním dílům karoserie.
Opravované místo je třeba nejprve přebrousit jemným vodním smirkem (používám 1200-1500), aby se vše srovnalo a vyhladilo. Pokud jsou vrypy v laku hlubší, musí se přetmelit karosářským tmelem. Používám dvousložkový karosářský tmel, který při teplotě kolem 20°C je možné už po cca 1 hodině od nanesení přebrousit. Broušení provádím opět vodním smirkem, nejprve hrubším (600-800) a ve finále opět jemným (1200-1500). Na místa a spoje karoserie, kde dochází k většímu namáhání nebo pružení, se mi osvědčil trvale pružný tmel zn. Dinitrol, který se po uzrání změní ve velmi tvrdou gumovitou hmotu a dá se přelakovat. Lak na této hmotě nepopraská.
Připravené místo se musí dobře odmastit technickým benzínem a odstranit nečistoty, vlákna z hadříku a smítka prachu. Vše v okolí stříkaného místa je třeba dokonale zakrýt, nejlépe i celý zbytek auta, protože aerosol barvy se vzduchem se nekompromisně usadí kdekoliv. Stříkání se musí provádět při minimální teplotě 20°C, je však vhodná vyšší teplota. Hodně se mi osvědčil obyčejný fén, kterým si opravované místo předehřeji. I nastříkaná barva zaschne díky teplému vzduchu během pár minut. Používám jedině akrylové barvy. Existují i ekologické, vodou ředitelné barvy, které však mnohem déle zasychají a tvrdnou. Nejprve se nastříká základ, pokud možno v podobném odstínu, jaký má barva laku. Používám zn. Motip. Zasychá a tvrdne docela rychle a často odhalí i drobné vady po broušení, které lze snadno opravit výše popsaným způsobem a postup opakovat až do dokonale připraveného podkladu. Protože nový lak se může lišit odstínem od původního, je třeba provádět tzv. zástřik do ztracena, tj. postupně od středu opravovaného místa postupně ubírat množství barvy. Nesmí se vytvořit přesná hranice, bylo by to pak vidět. Nejlépe se pracuje se stříkací pistolí, ale při trošce šikovnosti je to zvládnutelné i sprejem. Mnohé lakovny namíchají velmi přesně barvu (je dobré znát kód výrobce) a připraví je do spreje. Opět si předehřívám místo teplým vzduchem a postupně nanáším velmi tenké vrstvy barvy (pigmentu) od středu. Nesmí se stříkat koncentrovaně a v silné vrstvě na jedno místo, lepší je stříkat jemnou mlhou vícekrát a z větší vzdálenosti (minimálně 25-30cm). Každou vrstvu zahřívám do zaschnutí a pak nastříkám další, až celé opravované místo je barevně shodné s okolím. Metalické barvy po zaschnutí zmatní a je třeba je přelakovat. Používám bezbarvý lesklý lak Motip, nebo bezbarvý lak přímo z lakovny s tužidlem, který nanáším v tenkých vrstvách z dostatečné vzdálenosti na zahřátý povrch. Jednotlivé vrstvy laku opět zahřívám, aby se vše urychlilo. Bezbarvý lak musí kvůli finální úpravě zasahovat zástřikem ještě dál, než barevný pigment. V přechodech se bude po zaschnutí lak jevit jako drsný a matný. Vše je třeba ještě chvíli zahřívat a posléze nechat nejlépe do druhého dne vytvrdnout. Osvědčilo se mi nechat lak „vypálit“ za teplého slunečného počasí.

Rozleštění se provádí stejně, jako jsem popsala výše, tj. vodním smirkem (2000) a pak brusnou pastou. Přelešťují se zejména matné přechody mezi novým a původním lakem nebo případná smítka, která mohou během práce uvíznout v laku. Lak zraje podle teploty několik dnů až týdnů. Pak je vhodné ho ošetřit voskem.


Barevné úpravy motorového prostoru



Na obrázcích je motorový prostor Primery P11 2.0i před a po úpravě, která zabrala několik týdnů práce

Na stříkání dílů v motorovém prostoru je třeba použít speciální barvy odolné vůči teplotám. Hodně se mi osvědčila silikonová stříbrná barva (Dupli Color / Motip), která vydrží teplotu až 800°C, velmi dobře kryje a je možné ji nanášet i štětcem na menší plochy s pěkným výsledkem. Vydrží jak na bloku motoru, tak i na výfukovém potrubí a brzdových třmenech. Používám ji i jako podklad pod různé odstíny klasických akrylových barev. Na plasty (nejen v motorovém prostoru) je třeba nanést speciální základ - „změkčovač“, jinak finální barva brzy odprýská a sloupe se. Před stříkáním je třeba podklad očistit, odmastit a případně přebrousit nerovnosti či drobná poškození. Okolní díly a karoserie se musí dokonale zakrýt. Nejlépe se stříká zahřátý motor, protože barva velmi rychle zasychá. Jelikož veškeré úpravy na autě provádím v garáži, osvědčilo se mi i odsávání aerosolu barvy se vzduchem jednoduchým nápadem, umístit pod motor hadici vysavače. Takto nedochází k nežádoucímu usazování částic barvy zejména v nepřístupných místech motorového prostoru.
Na téměř zaschlou silikonovou barvu je možné nastříkat jakoukoliv akrylovou barvu, která se s ní dokonale spojí a vydrží tak vysoké teploty. Použila jsem akrylové metalízy (Dupli Color) a speciální modelářské barvy. Nejlépe je pracovat se stříkací pistolí, která má možnost nastavení trysky. Dá se takto dostat i do nepřístupných míst, aniž by se muselo cokoliv demontovat. Stříkání se provádí v několika tenkých vrstvách z dostatečné vzdálenosti. Jednotlivé vrstvy se nenechávají zcela zaschnout, aby došlo k dokonalému spojení. Po ukončení práce je třeba během pár hodin motor zahřát na provozní teplotu a nejlépe jízdou vše vypálit. Kvalitně provedený nástřik motoru vydrží bez problému řadu let. Takto jsem upravila motorový prostor ve své Primerce a i po téměř pěti létech je vše stále O.K. I benzínový motor novější P11, upravený stejným postupem, vydržel přes 3 roky bez problému. Lak na motoru je dobré jednou za čas ošetřit voskem, aby si zachoval původní vzhled a byl odolnější. Lépe se pak i čistí. Barevný nástřik není jen otázkou estetiky, ale také chrání kovové díly před korozí a agresivními látkami (např. výpary z akumulátoru, sůl, provozní kapaliny).
Hliníkové díly postupně ztrácejí svůj lesk a mohou se na jejich povrchu objevit různé barevné změny. Hodně se mi v tomto případě osvědčilo přeleštění brusnou pastou s voskem. Víko benzínového motoru opět získalo svůj původní vzhled s vysokým leskem. Takto je dobré ošetřovat kovové díly alespoň dvakrát za rok, hlavně po zimě.

Barevně upravený motorový prostor Primery P10 2.0D z roku 1992




Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články